Konference se koná pod záštitou ministra práce a sociálních věcí Ing. Mariana Jurečky.
Martina Zikmundová (ČAS)
úvodní slovo
Jan Vrbický (MPSV)
Aktuality z MPSV
Martin Šimáček (Centrum sociálních služeb Praha)
Od harm reduction k asertivní pomoci při ukončování bezdomovství a zabydlování
Terénní programy pro lidi bez domova čelí výzvě k posunu od zaměření na harm reduction směrem k asertivní pomoci, která může vést k reálné změně jejich sociální situace a ukončování bezdomovství, zejm. v souvislosti s aktivním přístupem hlavního města ke konstruktivním politikám řešení bezdomovství a sociální integraci. Praha rozvíjí kapacity pro zabydlování lidí bez domova, a to jak v sociálních bytech, tak např. také v městských ubytovnách. Tyto kapacity sice nemohou postačovat s ohledem na počty lidí bez domova, ale představují zásadní diskursivní změny sociálních politik města.
Musí být provázány s rozvojem služeb, které reagují na málo reflektované potřeby lidí bez domova, a to mj. v oblasti duševního zdraví a závislostí, resp. při duálních diagnózách. To představuje výzvu pro celkové pojetí sociálních služeb ve městě, přičemž terénní programy jsou klíčovou, kontaktní službou. Zajímavou reflexi možností terénních programů jsou změny v poskytování zimních humanitárních opatření pro lidi bez domova, které jsou poskytovány CSSP a poskytovateli sociálních služeb od prosince do března.
Avner Barkai (Yeladim – Fair Chance for Children, Izrael)
Falafel Therapy
Falafel Therapy („Terapie falafelem“) – využití soudem nařízeného setkání jako platformu a příležitost pro budování vztahu. Mezi dětmi žijícími v pobytové péči a těmi, které z ní odešly, jsou děti postrádající jakoukoliv rodinnou podporu, jejichž rodiče nedokáží fungovat jako jejich přirození opatrovníci. Stát jmenuje opatrovnické organizace, které obvykle omezují svou činnost na finanční a administrativní otázky a nerozlišují mezi dvanáctiletým dítětem a starším člověkem s Alzheimerovou chorobou.
Před osmi lety, na začátku mého funkčního období, jako vedoucí programu Yeladim's Guardianship, jsem byl ohromen zjištěním, že je možné stát se něčím opatrovníkem, aniž bych ho vůbec znal. Existují děti, které nikdo nenavštěvuje, nikdo jim nekoupí svačinu nebo nové tričko. Nikdo nezajde za jejich učitelem, nikdo nepřijde, aby je viděl zpívat na různých slavnostech nebo aby je jen vzal na procházku mimo pobytové zařízení. Je jasné, že zaměstnanci pracující v pobytovém zařízení nemohou být zároveň tím důležitým druhým člověkem, který přichází zvenčí, protože jsou obvykle považováni za součást systému. Při jednom z mých prvních setkání jsem pozval jednoho čtrnáctiletého kluka na falafel. Chlapec řekl, že je to nejlepší jídlo, které za celý týden jedl, a že téměř zapomněl na to, jak falafel chutná. Vrátil se ke stánku a začal si plnit chléb pita dalším salátem. Tehdy jsem si uvědomil, že plním roli terapeuta a nabízím terapii. A že mohu své terapeutické dovednosti a schopnost pozorování využít k lepšímu porozumění emoční roviny dítěte, a to s pomocí empatie. Nedávný výzkum našeho modelu kvantitativně sledoval naše činnosti a pokusil se kvalitativně shrnout některé z našich zkušeností.
Podle Winnicottovy teorie “dost dobré matky” se snažíme vytvořit jedinečný prostor pro vztahy. Kolegové zdůrazňují neformální prostředí a oblast “aktivit” jako klíčové body na dlouhé cestě vytváření nové citové vazby (což jsem nazval ""dyadický falafel”). Kolegové i sociální pracovníci v pobytovém zařízení si pamatují a vzpomínají na úzké vztahy, které nevznikly jako “terapeutické” a rovněž na dostupné vztahy v sousedství a v chaotické příbuzenské péči. Věřím a také chci ve své přednášce / workshopu zdůraznit, že můžeme a musíme používat opatrovnictví dítěte, tento rádoby právní stav, jako platformu a dějiště pro vznik vztahu a terapii.
https://yeladim.org.il/en/portfolio-items/legal-guardianship/
oběd
Artem Vartanyan (Péče o duševní zdraví z.s.)
Kontakt, zapojení, zplnomocnění, zotavení – možnosti spolupráce nízkoprahových služeb a Centry duševního zdraví. Pohledem praktika.
Příspěvek je koncipován jako reflexe především otázky, zda duševní nemoc omezuje využíváni nízkoprahové sociální služby. Zkušenost autora jako dlouholetého pracovníka a následně hodnotitele o tom bohužel svědčí. Je to ale nezbytné? Které překážky jsou opravdu nepřekonatelné? A jak je překonat? Součástí přednášky je prezentace služeb Centra duševního zdraví, služby, kde tým složený z psychiatra, psychologa, zdravotní sestry, sociálního pracovníka a peer konzultanta, podporuje klienty, kterým do života vstoupilo duševní onemocnění. Cílem služby je zotavení klientů, aby měli plnohodnotný život se všemi právy a povinnostmi v místě, kde chtějí žít. Dále se autor zabývá úvahami o možnostech spolupráce nízkoprahových služeb a CDZ.
Viktor Mravčík (Společnost Podané ruce)
Harm reduction v ČR v širším kontextu
Příspěvek shrne vývoj a stav harm reduction (HR) služeb a harm reduction principu a strategií v politice v oblasti závislostí a v adiktologických službách v ČR. Princip snižování škod je (a měl by být) v zásadě ústředním principem české politiky v oblasti závislostí a drogových politik obecně, současně existují specifické intervence snižující rizika v různých kontextech, u různých vzorců užívání různých látek, v různých cílových skupinách. Jedno však mají společné: snížit zdravotní dopady užívání látek a závislostního chování a zvýšit duševní zdraví a pohodu na individuální i populační úrovni.
zrušeno pro nemoc
přestávka
Jan Desenský (Armáda spásy v České republice, z.s.)
Individuální rozpočty
Individuální rozpočet a následná intervence je nástroj sociální práce pro sociální pracovníky, terénní pracovníky při řešení bezdomovectví a zejména se využívá při podpoře osob, které jsou dlouhodobě bez domova (komplexnější podpora, duální diagnóza, invalidita).
Individuální rozpočet je finanční částka uvolněná pracovníkovi, který po vyhodnocení situace a potřeb klienta (využívá se aktivní naslouchání, mapování potřeb, plánování zaměřené na člověka) může nabídnout klientovi vysoce individualizovanou intervenci, směřující ke stabilizaci osoby nebo zajištění bezpečí (řešení krize) a důstojných životních podmínek vedoucích k sociálnímu začlenění (zlepšení kvality života).
Aleš Herzog (Terénní programy SANANIM)
Budoucnost nízkoprahové práce v praktických obrazech
S pomocí kazuistik z praxe Terénních programů SANANIM autor představí praktické podoby online pouliční medicíny, incentivních pobídek, kontrolovaného užívání alkoholu a ochrany veřejného zdraví. A pak se pokusí o provokativní úvahy na téma praktických přístupů, kudy se náš obor vydá... Máte už v zařízení kvalitní alkotestr pro podporu klientů v kontrolovaném pití? Budeme klientům při domluvě asistence půjčovat GPS lokátor nebo dětské hodiny s GPS a telefonem? Budou mít někteří klienti v case managementu GPS lokátor pro usnadnění terénní práce na stálo? Jak bude vypadat hygienická péče o klienty v tom nejhorším stavu, neschopné nikam dojít – už máte přenosnou sprchu a záchranářský paravan? Budeme domlouvat na obecních pozemcích možnosti bydlení klientů? Budeme rodinám s dětmi bez domova stavět a zateplovat stany a vozit pitnou vodu? Měly by nízkoprahové kluby zajistit všem svým méně zdatným patnáctiletým klientům první brigádu a tedy pracovní zkušenost? Jsme schopni společně naplnit online čekárnu praktika, psychiatra či dermatologa?
Kateřina Šádková (Rozkoš bez Rizika, z.s.)
Zdravotně sociální práce s osobami, které poskytují placené sexuální služby
V rámci příspěvku stručně představíme služby R-R. Budeme prezentovat naše zkušenosti s dilematy a limity zdravotně sociální práce s osobami, které poskytují placené sexuální služby. A to prostřednictvím krátkých kazuistických příběhů. Společně budeme hovořit o bariérách multidisciplinární spolupráce.
Gabriela Lepková, David Hladík, Andrea Hartmanová (NZDM KLÍDEK/PROSTOR PRO, o.p.s.)
Nízkoprah jako synonymum pro dostupnost: kéž by byl nízkoprah v každém městě České republiky
Když jsme před pár lety v rámci našeho výročí natáčeli video a ptali se ex klientů, co pro ně nízkoprah v životě znamenal, velmi jasně zazněla věta z názvu příspěvku. Těžko říct, jestli sdělení bývalého klienta podpořilo naši vizi a plán organizace, nebo ne, v každém případě jsme naše úsilí v posledních třech letech věnovali právě jeho obsahu. Působnost, zkušenosti a know-how hradeckého nízkoprahu NZDM KLÍDEK jsme rozšířili do dalších čtyř menších měst v Královéhradeckém kraji a snažíme se o další.
Cílem příspěvku je představit práci na malých městech, resp. jak posunout naše zkušenosti dál a nasměrovat pomoc do míst, kde není dostupná žádná jiná služba pro děti a dospívající. Nabídneme vám pro inspiraci naši cestu: jak a čím jsme začali, proč a jak je na začátku důležité zjistit potřebnost, na co se připravit při vyjednávání spolupráce s obcí. Ve druhé části seznámíme s počátky práce, se zdary i nezdary při oslovování cílové skupiny nebo námi využívanými nástroji pro práci. Odpovíme na to, proč je důležité být v kontaktu s městem, a jak je možné budovat vliv. Na jednom konkrétním příkladu spolupráce s obcí ukážeme, jak je důležité vnímat její specifika.
Ondřej Nešetřil, Jitka Plachá (Prostor plus, o.p.s.)
Být v kontaktu: Umění zevlingu a případ jednoho kola v rámci terénní práce na Kolínsku
Přes exkurz do historie a představení soudobého působení malého týmu terénních pracovníků, pracujících s lidmi ohroženými sociálním vyloučením a lidmi sociálně vyloučenými, se dostaneme k zevlingu jako funkční pracovní metodě. Budeme plout na vlnách kontaktní práce a vydáme se i směrem k významu instrumentální pomoci, jako nástroje pro zkvalitnění lidského bytí.
oběd
Jiří Vlček (KRYSTAL HELP z.ú.)
HARM REDUCTION v praxi na menším městě
Představení toho, jak to děláme ve městě – 25.000 obyvatel (Krnov) Spolupráce s institucemi, příklady dobré praxe. Zhodnocení dopadu programu na veřejné zdraví a bezpečnost ve městě. Naše statistiky, statistiky MP Krnov, KHS Bruntál (HCV, HIV).
Lenka Hečková (Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání), Miloš Březina (Tým duševního zdraví Kutná Hora)
Multidisciplinární týmy duševního zdraví pro děti a mládež
Představení činnosti Týmů duševního zdraví pro děti a mládež, které pilotně působí v ORP Kutná Hora ve školském prostředí. Nabízí přímou podporu dětem, rodinám i pedagogům při vzdělávání žáků s psychickými problémy, náročným chováním, speciálními vzdělávacími potřebami a ze sociálně či ekonomicky znevýhodněného prostředí. Cílí na prevenci a podporu duševního zdraví u dětí a mládeže, osvětu a destigmatizaci duševních onemocnění a přenos dobrých praxí a respektujících přístupů.
Petr Šmíd (Portus Prachatice, o.p.s.)
Mediální gramotnost
Sdílení dobré praxe v rámci vzdělávání sociálních a pedagogických pracovníků v oblasti mediální gramotnosti a prevence kyberkriminality (influencing, šíření fake news, manipulace na internetu), zasazeno do kontextu dnešní pandemické doby.
Pavlína Slavíčková (Dům zahraniční spolupráce)
Možnosti financování neformálního vzdělávání mládeže z evropských programů
Rádi bychom představili možnosti, které Erasmus+ a Evropský sbor solidarity představuje pro mladé lidi a pracovníky s mládeží, a to nejen na mezinárodní, ale i národní úrovni. Zaměříme se na představení typů aktivit a škály témat, které jsou pro oba programy aktuální.
přestávka
Regina Kuncová (Neposeda), Josefina Schneiderová (Armáda spásy)
Přínosy a výzvy Housing first
V příspěvku předneseme naše zkušenosti ze služeb, které poskytují pomoc a podporu rodinám i jednotlivcům, kteří se stěhují do městských „sociálních“ bytů. Tito lidé mají dlouholetou zkušenost s bezdomovectvím a řešení jejich životní situace musí být komplexní. V příspěvku představíme principy metody Housing First, ze kterých naše práce vychází. Na konkrétních kazuistikách ukážeme hlavní charakteristiky cílové skupiny – kteří klienti potřebují dlouhodobou podporu sociální služby a proč? Zaměříme se na efektivní metody práce s cílovou skupinou, a zároveň budeme hledat, kde jsou hranice sociální služby. Představíme způsoby spolupráce s dalšími subjekty v rámci case managementu, zaměříme se i na vnitřní procesy řízení služby tak, aby byla pro klienta účinná, ale zároveň příjemná.
Jiří Frýbert, Jan Mužík (Ledovec z. s.)
Zkušenosti s přístupem Housing First pro lidi s duševním onemocněním v Plzni
Program Housing First Ledovec vznikl v rámci pilotního projektu, který běží v České republice od podzimu 2019. Zatím jsme pomohli se zabydlením 16 lidem s vážným duševním onemocněním, jež byli v bytové nouzi. Více jak polovina z nich se potýká se závislostí na návykových látkách. Deset bytů, v nichž tito lidé našli novým domov, je v majetku města Plzeň, pět bytů jsme získali na komerčním trhu. V našem příspěvku chceme přiblížit, jaká pozitiva do života těchto lidí to přineslo a zároveň pojmenovat nesnáze, se kterými se v každodenní práci potkáváme.
Michaela Stoilova (Hodnotové vzdělávání Cyril Mooney)
Projekt Naproti: Propojování nízkoprahových zařízení a škol
Cílem projektu Naproti, který je realizovaný neziskovou organizací HVCM (Hodnotové vzdělávání Cyril Mooney), je vytvořit nebo posílit vztahy mezi nízkoprahovými zařízeními a sousedními základními školami. Bližší spolupráce sociálních pracovníků a učitelů pomáhá nejen překlenovat předsudky, které se někdy z neznalosti prostředí objevují, ale také umožňuje poskytovat kompletnější a efektivnější péči dětem, které to potřebují. Vzájemná spolupráce je postavená na pravidelném setkávání, přípravě a realizaci společného programu pro děti a v neposlední řadě na využívání metody hodnotového vzdělávání při každodenní práci s dětmi.
Petr Blažek, Vojtěch Dvořák (Společnost Podané ruce)
Kontrolovaná konzumace alkoholu v prostředí nízkoprahové služby
Vznik a rozvoj nízkoprahové služby zaměřené na pragmatický harm reduction přístup při práci s výrazně rizikovými uživateli alkoholu. Představíme základní východiska a souhrn prvotních zjištění při realizaci programu kontrolované konzumace alkoholu v rámci sociální služby.
Martina Šťastná, Milan Štorek (Chrudim)
Supervize v síti služeb... sci-fi nebo možná realita?
"Umíte si představit u jednoho stolu supervizora, pracovníka OSPOD a zástupce neziskovek? Spolupráce OSPOD a neziskových organizací se během posledních let stala běžnou součástí sociální práce. Ovšem spolupráce nemusí být vždy snadná a samozřejmá. Pracovníci se například rozcházejí už v samotném pojetí sociální práce, jakým způsobem klientovi vhodně pomoci. Jednou z možností je spolupráci v síti společně reflektovat se supervizorem. Tedy sdílet svou praxi při práci se společným klientem, zahlédnout, co nám v efektivní spolupráci brání, a společně se domlouvat na dalších postupech ve prospěch klienta. V rámci příspěvku představíme proces zavádění tohoto nástroje spolupráce v Chrudimi. Budeme sdílet radosti i strasti, diskutovat o možném využití dále."
oběd
Sabina Zdráhalová (Salinger, z. s.)
Spolupráce sociální služby a orgánu sociálně-právní ochrany dětí
Pro řadu neziskových organizací je velkým tématem komunikace s orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Hlavním tématem je především transparentní komunikace s orgánem sociálně-právní ochrany dětí takovým způsobem, aby nedocházelo k porušení mlčenlivosti a nebyla ohrožena důvěra mezi klientem a sociálním pracovníkem. Zároveň neziskové organizace vnímají spolupráci a přenášení důležitých informací za nezbytné k zajištění potřeb dítěte a eliminaci rizik ohrožení dítěte. Cílem příspěvku je seznámit posluchače s dobrou praxí navazování spolupráce mezi sociálně aktivizační službou pro rodiny s dětmi střediska Triangl, organizace Salinger a orgánem sociálně-právní ochrany dětí v Královéhradeckém kraji.
Lucie Slámová, Jan Salač (Salinger, z. s., NZDM Modrý pomeranč)
Spolupráce NZDM Modrý pomeranč a Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Hradce Králové v rámci nového programu Chyť svou šanci!
Od roku 2021 realizuje NZDM Modrý pomeranč ve spolupráci s OSPOD HK preventivní program pro děti a mladé lidi ve věku od 7 do 18 let, jenž je založen na individuální práci v prostředí NZDM. Program navštěvují klienti, kteří vykazují známky rizikového chování (např. experimentování s návykovými látkami, záškoláctví, rizikové trávení volného času aj.), a kteří jsou do programu doporučeni primárně kurátorem. Cílem programu je posilovat schopnosti a dovednosti dětí a mladých lidí, které přispívají nejenom k správným rozhodnutím, ale i k podněcování zdravých mezilidských vztahů, přijímání zodpovědnosti a následků svého chování a bezpečnému trávení volného času. Těchto cílů dopomáhá klientům dosáhnout pracovník NZDM prostřednictvím rozhovorů, motivační práce a aktivního naslouchání během společných setkání.
Kristýna Kinkalová, Adéla Šálená (KC STAGE 5, PROGRESSIVE o.p.s.)
Když má služba špatnou pověst
Jak se daří službě, která má neoblíbenou cílovou skupinu a stala se předmětem politické kampaně? Jak se může kontaktní centrum vypořádat s okolnostmi, které hrají v jeho neprospěch? To jsou otázky, na které bychom rádi odpověděli v našem příspěvku. Na příkladu naší praxe bychom popsali, jaké kroky jsme museli v kontaktním a poradenském centru STAGE 5 udělat, jak se nám daří komunikovat nejen s veřejností a politickými subjekty, ale kam se posunula například spolupráce s policií. Jak čelíme odlivu zaměstnanců a tomu, že naše služba nemá přívětivou pověst. Cílová skupina uživatelů drog se mění, počet klientů roste a my jsme nuceni s touto situací pracovat. Složitěji než dříve. Ač se na počátku mohlo zdát, že krize, která na kontaktní a poradenské centrum STAGE 5 v roce 2020 dolehla, nemá východisko, zpětně hodnotíme, že i z krize se toho můžeme hodně naučit.
přestávka
Kateřina Laskovská, Jakob Hurrle, Petra Oliva Novotná, Radim Lokos (MČ Praha 7)
SW pro case management – CaseMan
Představení nového sw pro case management na Praze 7, základní pilíře – Karta klienta a Elektronický katalog sociálních služeb a další moduly, ukázka prostředí sw.
Petra Oliva Novotná – na MČ Praha 7 pracuje od roku 2020 jako referentka odboru sociálního začleňování. V roce 2020 se s Kateřinou Laskovskou zapojila do projektu „Elektronický nástroj pro sdílení dat a case management“ v rámci projektu Smart Cities .
Obě společně, ve spolupráci s nezávislým IT konzultantem Ing. Davidem Šetinou, za soustavné podpory radního pro sociální oblast, Ing. Jakoba Hurrleho, Ph.D., pracovaly na úpravě zadávací dokumentace pro zadání veřejné zakázky, na základě které byla v dubnu 2021 vybrána dodavatelská společnost Meta IT, s. r. o. Následně byly členkami projektového týmu, který v květnu 2021 zahájil práce na novém software CaseMan. Po dobu vývoje, připomínkování a testování nových částí systému úzce spolupracovaly s vedoucím dodavatelského týmu, panem Radimem Lokosem, který je dnes také účastníkem konference.
Barbora Janurová, Kamil Brett (Komunitní centrum Motýlek, NZDM Pacific)
Streetwork na škole
Od roku 2019 pracovníci NZDM Pacific vykonávají terénní sociální práci na ZŠ Bratří Venclíků v Praze na Rajské Zahradě. V tomto příspěvku by rádi poskytli kolegům své zkušenosti z praxe.
Barbora Pšenicová (ČAS)
Multidisciplinární práce ve školách – prevence předčasných odchodů ze vzdělávání
Spojení ČAS a iKAP II je jedním z dopadů dobré práce nízkoprahových služeb v Čechách. Dostali jsme tak možnost propojit naše zkušenosti se školským prostředím, a to prostřednictvím nových trendů multidisciplinární práce, které reagují na potřebu dětí a mladých lidí a zároveň na aktuální vývoj společnosti. Jak naše práce vypadá, jak vytváříme aktivní síť okolo dětí a mladých lidí, jaké jsou první výstupy naší práce, a proč právě tyhle nástroje dávají ve spolupráci s dětmi a mladými lidmi smysl, se dozvíte v našem příspěvku.
Tomáš Žák (Laxus z. ú.)
Admin Reduction
Přehnaná administrativní zátěž je něco, na co si ve své práci stěžují nejen sociální pracovníci, ale i zdravotníci či policisté napříč celou republikou. Je to ta velmi neoblíbená část práce, která je často vnímána jako nutné zlo či zdržování od přímé práce s klienty. Zkušenosti ze zahraničí ale ukazují, že to jde leckdy i bez ní. Kde se tedy berou přehnané administrativní nároky a jak se jim bránit? Cílem workshopu bude společně hledat cesty, jak zbytečnou administrativu redukovat, ale zároveň zachovat tu část, která je pro samotnou práci nezbytná. Provedeme tedy společně jakýsi audit administrativních úkonů, které ve své praxi provádíme, a podrobíme je důsledné kritice. Stejně jako bylo v minulosti „nezbytné“ vést například klientskou dokumentaci v papírové formě, se i dnešní „nezbytnosti“ mohou ukázat jako zcela zbytné záležitosti, které pouze krmí naši byrokratickou chiméru.
Jana Macková, Mgr. Alena Dostálová (Školské poradenské pracoviště Mozaika)
Podpora dítěte ve školním prostředí
Prezentace dobré praxe komplexní podpory dítěte ve školním prostředí. Představení práce ŠPP Mozaika, které je zřizováno Statutárním městem Hradec Králové pro potřeby řešení vztahových potíží dětí věku 3–15 let, a to především ve školním prostředí. Pomoc je nabízena prostřednictvím intervenčního působení přímo ve třídních kolektivech, kde je cílem uzdravovat narušené vztahy mezi dětmi a zlepšovat třídní klima za podpory spolužáků, učitelů, metodiků prevence, vedení školy, ale také rodin těchto dětí. Samotným dětem je nabízena dlouhodobá individuální či skupinová terapeutická podpora a rodičům poradenství především ve vztahové a výchovné oblasti.
oběd
Matouš Knapp, Viktorie Paloušová, Yuliia Kirakovjanova (Beztíže)
Trendy v oblasti práce s mládeží v obchodních centrech a aktuální výzkumy
Obchodní centra (OC) se stala pro děti a mládež v mnoha městech přirozeným prostředím, kde tráví většinu svého volného času. To s sebou nese i některé rizikové jevy, jako jsou bitky, vandalismus, drobná kriminalita nebo experimentování s návykovými látkami. Na to reagují terénní programy i další instituce, a to s různorodými výsledky. V rámci workshopu nabídneme naše zkušenosti z práce v OC Atrium Flora a nákupním centru Eden v Praze, včetně dlouhodobé spolupráce s jejich vedením a našeho vzdělávání pro pracovníky security služby. Zároveň vám socioložka Viktorie Paloušová zabývající se touto problematikou představí výstupy z rozhovorů s pracovníky security, které realizovala na podzim 2019 a v létě 2020, a poznatky z dalších českých i zahraničních výzkumů. Důležitou součástí bude sdílení vlastní dobré praxe, vzájemná inspirace a hledání nových možností práce v OC.
Kamila Kašová (SEMIRAMIS z. ú.), Martin Holeček (Laxus, z. ú.)
Podpůrná setkání jako výsledek partnerství s dětským domovem
Spolupráce sociálních služeb se školským sektorem bylo pro NZDM N klub velkým tématem. Po překonání překážek v podobě omezení spojené s epidemiologickou situací se podařilo navrátit se ke spolupráci s dětským domovem v Nymburce. Jedná se tak o realizaci preventivních skupin pro děti v pro ně známém prostředí, kam pracovníci NZDM dochází. V příspěvku představíme cestu k realizaci i samotnou náplň setkání konaných v dětském domově.
přestávka
Estera Kövérová (Mládež ulice)
Práca s mladými ľuďmi ohrozenými radikalizáciou a extrémizmom
Sú mladí ľudia ohrození radikalizáciou a extrémizmom legitímnou cieľovou skupinou terénnej sociálnej práce a nízkoprahovej práce s mládežou? Nie sú to práve tí, pred ktorými by sme mali mladých ľudí, s ktorými pracujeme, chrániť? Ako týchto mladých ľudí nakontaktovať? Ako sa k ním priblížiť aj keď naše hodnoty sú tak odlišné? Čo môže byť pri práci s touto cieľovou skupinou náročné a čo môže uľahčovať proces?
Prostredníctvom interaktívneho workshopu sa pokúsime spolu s účastníkmi odpovedať na stanovené otázky a na základe teoretického vstupu poskytneme čiastočný vhľad do problematiky práce s mladými ľuďmi ohrozenými radikalizáciou a extrémizmom.
Kristýna Karpíšková (Spolek Ulice Plzeň, Terénní program Ulice)
NO LIMIT
Sdílení zkušeností s (téměř) bezlimitním výdejem harm reduction materiálu klientům terénního programu.
Helder Luiz Santos (Street Work Training Institute, Portugalsko)
Advocacy – case study
Fenomén sociálního vyloučení se v posledních letech zhoršil v důsledku hospodářské a finanční krize související s pandemií a válkou v Evropě. Dopady jsou zřetelné ve vzdělávací, sociální i ekonomické oblasti. Všechny ukazatele vypovídají o tom, že současná krize prohlubuje sociální a ekonomické nerovnosti a sociální mobilita se velmi zhoršila. Vysoký nárůst nezaměstnanosti mladých lidí, společně s poklesem lidského rozvoje, nás vrací na úroveň devadesátých let dvacátého století.
Tyto přelomové situace vyvolávají u zranitelnější populace velké napětí, které často vede k životu na ulici, kde se mládež a mladí dospělí dostávají do izolace, a tak se vzdalují možnosti integrace. Jejich začlenění představuje jednu z největších celosvětových sociálních výzev.
Posláním terénní sociální práce je v prvé řadě prohloubit důvěru, posílit a emancipovat cílové skupiny tak, aby dokázaly čelit svým problémům a znovu se aktivně zapojily do procesu řešení problémů.
V souladu s tímto posláním se musíme my (terénní sociální pracovníci a cílová skupina) snažit nejen o to, aby se uvedené problémy dostaly na pořad politického jednání, ale také navrhovat takové politické změny, které napomohou řešení problému. Jeden z nejdůležitějších úkolů sociálních terénních pracovníků vyjadřují tato slova „viděli jsme, slyšeli jsme, četli jsme a nemůžeme ignorovat“.
Na základě skutečné kampaně „#SocialStreetwork“ budeme sdílet s publikem: Mohou streetworkeři využívat „Obhajobu práv/ Advocacy?“ Proč? Jak? A na koho cílit, abychom podpořili a propagovali metody terénní práce jako nástroje k prosazování našeho poslání a vytváření změn ve veřejné politice na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni?
přestávka
Anna Kubíčková (Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání)
Dopady negativních zkušeností v dětství a podpora osob s vývojovým traumatem
Světoznámá studie Negativních zkušeností v dětství (ACE Study) odhalila vysoké procento osob, u nichž je pravděpodobný rozvoj vývojového traumatu. Pro vývoj dítěte je zásadní vhodné prostředí a podpůrné vztahy. Traumatickými zkušenostmi jsou u dětí a mladistvých ovlivněny některé struktury a funkce vyvíjející se nervové soustavy. Byly prokázány široké a dlouhodobé negativní dopady vývojového traumatu na vzdělávání, sociální oblast, ale také duševní a fyzické zdraví. Tyto dopady zpravidla prostupují celým životem jedince. V přednášce budou představeny zmíněné mechanismy rozvoje a dopadů vývojového traumatu a základní prvky trauma-respektujícího přístupu, jež umožňuje podpořit děti, mladistvé i dospělé osoby s negativními zkušenostmi v dětství.
Jan Kopic (Ratolest), Michal Václav Beneš (Ponton, z.s.), Matouš Knapp (DDM Ulita)
Magic Wand aneb co nám přičaroval zahraniční streetwork projekt
V roce 2019–2021 jsme byli s kolegy zapojeni, jako zástupci ČAS, společně s partnery z Portugalska, Chorvatska a Holandka do projektu slovinské organizace ZavodBob – Magic Wand. Smyslem projektu bylo sdílet dobré praxe streetworku s mládeží v jednotlivých zemích a vytvořit metodickou příručku, která dobrou praxi popisuje a také obsahuje výčet aktivit, které se dají s mladými lidmi na ulici dělat tak, aby se podpořila jejich aktivní participace. V našem příspěvku s Vámi budeme sdílet poznatky, které jsme díky spolupráci získali. Dále také představíme výstupy projektu a kde je najít a jak je využít.
„V Pixle pracujeme s dětmi a mladými lidmi ze sociálně vyloučeného prostředí, kteří se často setkávají s rasismem, vyrůstají na ubytovnách a chodí do segregovaných škol. Naším posláním je aktivní rozvoj dětí a mladých lidí tak, aby sami uměli pozitivně ovlivňovat svůj život. Věřím ve smysl a po letech i vidím výsledky naší práce. Ponton mě neustále učí... a stále baví.“
přestávka – oběd
Věra Růžičková, Jan Kopic (Ratolest Brno, z.s.)
Všechno, co byste měli vědět o evaluaci
Proč uvažovat o evaluaci dopadu vašich služeb? Jak se připravit na proces nastavování evaluace? Jak proces probíhá a v čem jsou jeho úskalí? A co vám evaluace přinese? Chceme s vámi sdílet naše zkušenosti z nastavování evaluace vlastních služeb i z naší role konzultantů v dalších organizacích.
Gabriela Lepková, Klára Pittnerová (NZDM KLÍDEK/PROSTOR PRO, o.p.s.)
Online v KLÍDKU: práce v uličkách sociálních sítí je stejně důležitá jako ta v ulicích měst
Nízkoprahy jsou již téměř 20 let svébytnou službou, která nabízí pomocnou ruku dětem a dospívajícím v obtížné situaci v mnoha městech a obcích ČR, ve formě klubové nebo terénní. Snažíme se být všude tam, kde se děti a dospívající pohybují, a nabízíme to, co právě potřebují, doprovázíme je na jejich cestě dospíváním. To jsou důvody, proč se mnoho z nás vydává i do online prostředí a snaží se být s dětmi a dospívajícími v kontaktu i tady.
My jsme se v roce 2019 rozhodli na základě inspirace plzeňského projektu jít ještě o kousek dál –vstoupit na sítě s ambicí vyhledávání potenciálních klientů a aktivního nabízení nízkoprahové služby v tom možná nejvíce přirozeném světě dnešních dospívajících. Díky ESF projektu jsme se mohli 18 měsíců vzdělávat v oblasti online práce a uvést do provozu inovativní metodu terénní práce na sociálních sítích. Aktuálně za sebou máme 14 měsíců provozu Online v KLÍDKU.
V rámci příspěvku bychom rádi sdíleli praxi, ukázali práci na sítích jako FB, IG, TT. Našim cílem je představit celkovou myšlenku, koncept práce, co jsou výhody práce a kde jsou její rizika. Zabrousíme i do oblasti PR a odkážeme na metodiku práce.
Jakub Šlajs (Krajský úřad Středočeského kraje, vedoucí oddělení koncepce a metodiky sociálních služeb)
Práce, výkonnost a účinnost nízkoprahové služby z pohledu kraje
Příspěvek představí způsoby „fyzikálně“ zjednodušujícího nahlížení kraje, jako zadavatele odpovědného za dostupnost sociálních služeb, na nízkoprahové služby. Bude hledat a představovat měřitelné veličiny jako je „kontaktní práce“, coby jednotka, jejímž prostřednictvím je řešena nepříznivá sociální situace klienta. Dále se ve svém příspěvku bude zabývat výkonem nízkoprahových sociálních služeb, tedy v klasickém pojetí objemem práce spotřebované za určité období na dosažení stanovených cílů. Posledním pojmem, kterého se dotkne, je účinnost, tedy poměr kontaktní práce, vykonané nízkoprahovou sociální službou jako „hodnoty za peníze“, kterou zadavatel od poskytovatele očekává. Příspěvek bude mít za cíl popsat a podpořit vyčíslitelné metody, které, ač mají zjednodušující charakter, mohou pomoci v nastavení vztahů mezi zadavatelem, vykonávajícím vrchnostenskou veřejnou správu a poskytovatelem, který se pohybuje částečně v rovině soukromoprávní, ale zároveň je legitimním konzumentem veřejné podpory.
přestávka
zrušeno pro nemoc
Barbora Janurová, Kamil Brett (Komunitní centrum Motýlek, NZDM Pacific)
Autorský film klientů NZDM Pacific
Během několika měsíců prošly děti a mládež z pražského Černého Mostu workshopy zaměřenými na určitá filmařská řemesla a v polovině července 2021 vše vyvrcholilo dvoudenním intenzivním natáčením. Někteří z klientů poprvé pracovali na nějakém volnočasovém projektu tak intenzivně a o to více si vážíme jejich nasazení. Sami napsali scénář, natáčeli, režírovali, hráli, zvučili… Pod dohledem opravdových profesionálů.
Cílem bylo mj. zvýšení sebevědomí dětí a mladých lidí, kteří pocházejí ze sociálně znevýhodněných poměrů nebo se potýkají s náročným životním obdobím.
Film měli možnost prezentovat na premiéře, které se účastnili i jejich přátelé, rodina a podporovatelé klubu. Ocenění také dostali od učitelů, kteří film shlédli a měli možnost poznat své žáky i z jiné perspektivy.
Pracovníci spolu s klienty film nyní přihlašují do soutěží a aktuálně klienti zvažují natočení druhého dílu pod vedením kameramana České televize, Jana Škopa, který vyhrál za své aktivity v NZDM Pacific dobrovolnickou cenu Křesadlo.
Odkaz na film: https://www.youtube.com/watch?v=cNolcV4RS-c
přestávka – oběd
Sabina Zdráhalová (Salinger, z. s.)
Posuzování potřeb a rizik dítěte
Posuzování životní situace v sociální práci je jednou z prvních a klíčových aktivit sociálního pracovníka. Od posuzování životní situace sociální pracovnice nastavuje cíl spolupráce, od kterého odvozuje individuální plán a volí adekvátní intervenci, která bude směřovat k naplnění stanoveného cíle. Jednou z možností, jak posuzovat životní situaci klientů, je kontext rizik a potřeb. Cílem příspěvku je zjistit, jak sociální pracovnice střediska Triangl sociální služby Salinger posuzují potřeby a rizika dítěte. Příspěvek bude seznamovat s dobrou praxí sociálních pracovnic.
Jana Kočová (Rozkoš bez Rizika, z. s.)
Dopad covidové pandemie na sexbyznys v České republice
V posledních letech všechny terénní programy zasáhla pandemie šířená virem COVID-19. V rámci příspěvku stručně představíme služby R-R, jednotlivé prostituční scény v České republice a transformaci sexbyznysové scény v průběhu pandemie. Zaměříme se na dopady pandemie na cílovou skupinu R-R a zaměstnance R-R. V prezentaci se také budeme věnovat statistickým údajům za dané období a krátkým kazuistickým příběhům. Společně se zamyslíme nad důsledky pandemie a specifiky online terénní sociální práce.
Michal Beneš, Kamila Zelená, Petra Káčerková (Ponton, z. s.)
Jak na veřejnost – aneb Obhajoba práce nízkoprahových služeb před veřejností
Míváte pocit, že veřejnost nechápe vaši práci? Donekonečna vysvětlujete, co vlastně děláte, donekonečna čelíte nevyžádaným laickým radám, donekonečna obhajujete své klienty, kteří dostávají nehorázné nálepky a donekonečna zjišťujete, že ten člověk, kterému jste věnovali svůj čas i energii, nepochopil o vaší práci a cílovce ani slovo? Workshop, který pro vás připravili koordinátoři služeb zapsaného spolku Ponton, vás seznámí s možnostmi, jak s poměrně malým úsilím dosáhnout kýženého výsledku.
Náplní WS je společné zamyšlení nad jednou z velkých výzev nízkoprahové sociální práce – prezentací nízkoprahových služeb a sociálního vyloučení cílových skupin nízkoprahových služeb široké veřejnosti. Cílem WS je seznámit účastníky s příklady progresivních způsobů prezentace služby a edukace laické veřejnosti, a dále sebezkušenost při vytváření konkrétního formátu prezentace pro svou organizaci či službu. Účastníci mohou očekávat trochu filozofování nad nízkoprahovými službami, konkrétní příklady dobré praxe a dynamickou sebezkušenostní část.
„V Pixle pracujeme s dětmi a mladými lidmi ze sociálně vyloučeného prostředí, kteří se často setkávají s rasismem, vyrůstají na ubytovnách a chodí do segregovaných škol. Naším posláním je aktivní rozvoj dětí a mladých lidí tak, aby sami uměli pozitivně ovlivňovat svůj život. Věřím ve smysl a po letech i vidím výsledky naší práce. Ponton mě neustále učí... a stále baví.“
přestávka
Petr Matoušek (MAKAI-atelier, s.r.o.)
Kontaktní práce – komplexní nástroj pomoci v přirozeném prostředí klienta
Příspěvek představuje projekt Kontaktní práce – komplexní nástroj pomoci v přirozeném prostředí klienta, který je podpořený Technologickou agenturou ČR a realizován ve spolupráci s Českou asociací streetwork. V rámci projektu byla provedena analýza metod kontaktní práce u různých sociálních služeb a následně ustavena skupina zkušených kontaktních pracovníků a pracovnic, kteří výsledky analýzy inovativně odzkoušeli v oblasti poskytování sociální práce lidem v jejich přirozeném prostředí, postavené za pomoci metod designu zaměřeného na člověka. Příspěvek má za cíl srozumitelným způsobem zpřístupnit dosavadní zjištění a činnosti v projektu.
Jan Syrový (ČAS)
Evaluace – proč, co, jak a pro koho?
Příspěvek odpovídá na základní otázky týkající se evaluace. Tedy, co to je evaluace, proč a pro koho ji provádět a jakým způsobem ji realizovat. Má to vůbec smysl? Chce to někdo? K čemu je dobrá? Komu a proč to ukazovat? Vychází ze zkušeností konzultantů a služeb, získaných v rámci projektu Společně a odborně, kde byla navržena a modelově ověřena nová Metodika evaluace výsledků a jejich prezentace.
přestávka – oběd
Jan Horyna, Alice Forgácsová, Tomáš Klumpar (Beztíže)
Výjezdový akce: podoby a průsečíky napříč organizacemi
Vícedenní výjezdové akce s klienty jsou nedílnou součástí práce mnoha organizací. Dva roky pandemie jejich realizaci poznamenalo. Pojďme společně diskutovat jak děláte „výjezdovky“ u vás, v čem je tato práce přesahová pro nízkoprahové služby, o jaké koncepty se při nich opíráte a vzájemně se inspirovat do nových dobrodružství.
Za Beztíži představí Alice Forgácsová, Jan Horyna a Tomáš Klumpar dlouholetou spolupráci s NZDM Husita, s OSPOD v podobě resocializačních pobytů i inkluzivního zaměření s pedagogy DDM či konceptu Cesty hrdiny.
zrušeno pro nemoc
zrušeno pro nemoc
přestávka
Avner Barkai (Yeladim - Fair Chance for Children, Izrael)
Falafel Therapy
Falafel Therapy („Terapie falafelem“) – využití soudem nařízeného setkání jako platformu a příležitost pro budování vztahu. Mezi dětmi žijícími v pobytové péči a těmi, které z ní odešly, jsou děti postrádající jakoukoliv rodinnou podporu, jejichž rodiče nedokáží fungovat jako jejich přirození opatrovníci. Stát jmenuje opatrovnické organizace, které obvykle omezují svou činnost na finanční a administrativní otázky a nerozlišují mezi dvanáctiletým dítětem a starším člověkem s Alzheimerovou chorobou.
Před osmi lety, na začátku mého funkčního období, jako vedoucí programu Yeladim's Guardianship, jsem byl ohromen zjištěním, že je možné stát se něčím opatrovníkem, aniž bych ho vůbec znal. Existují děti, které nikdo nenavštěvuje, nikdo jim nekoupí svačinu nebo nové tričko. Nikdo nezajde za jejich učitelem, nikdo nepřijde, aby je viděl zpívat na různých slavnostech nebo aby je jen vzal na procházku mimo pobytové zařízení. Je jasné, že zaměstnanci pracující v pobytovém zařízení nemohou být zároveň tím důležitým druhým člověkem, který přichází zvenčí, protože jsou obvykle považováni za součást systému. Při jednom z mých prvních setkání jsem pozval jednoho čtrnáctiletého kluka na falafel. Chlapec řekl, že je to nejlepší jídlo, které za celý týden jedl, a že téměř zapomněl na to, jak falafel chutná. Vrátil se ke stánku a začal si plnit chléb pita dalším salátem. Tehdy jsem si uvědomil, že plním roli terapeuta a nabízím terapii. A že mohu své terapeutické dovednosti a schopnost pozorování využít k lepšímu porozumění emoční roviny dítěte, a to s pomocí empatie. Nedávný výzkum našeho modelu kvantitativně sledoval naše činnosti a pokusil se kvalitativně shrnout některé z našich zkušeností.
Podle Winnicottovy teorie “dost dobré matky” se snažíme vytvořit jedinečný prostor pro vztahy. Kolegové zdůrazňují neformální prostředí a oblast “aktivit” jako klíčové body na dlouhé cestě vytváření nové citové vazby (což jsem nazval "dyadický falafel”). Kolegové i sociální pracovníci v pobytovém zařízení si pamatují a vzpomínají na úzké vztahy, které nevznikly jako “terapeutické” a rovněž na dostupné vztahy v sousedství a v chaotické příbuzenské péči. Věřím a také chci ve své přednášce / workshopu zdůraznit, že můžeme a musíme používat opatrovnictví dítěte, tento rádoby právní stav, jako platformu a dějiště pro vznik vztahu a terapii.
https://yeladim.org.il/en/portfolio-items/legal-guardianship/
přestávka – oběd
Helder Luiz Santos (Street Work Training Institute, Portugalsko)
Radicalisation
Radikalizací se zde rozumí stav, kdy se jednotlivec nebo skupina uchylují k násilnému jednání založenému na extremistických názorech za účelem nastolení ideologie nebo urychlení sociálních změn. Radikalizace je v současnosti průvodním fenoménem, se kterým se musí vyrovnávat i terénní sociální pracovníci. Terénní sociální pracovníci po celém světě jsou každodenně v kontaktu s lidmi, kteří vykazují rysy radikalizace, jenž vede k násilí a opírá se o hodnoty spravedlnosti, rovnosti, lidské důstojnosti a solidarity.
Důraz na udržitelné veřejné sociální a výchovné činnosti ve společnosti svědčí o skutečné touze být „angažovanou součástí“ a o závazku sociálních pracovníků, kteří jsou konfrontováni s příčinami vyloučení a špatného zacházení všude tam, kde je radikalizace na vzestupu. Jedná se rovněž o otázku zajištění respektu a obrany jednotlivců, tak jak je to zakotveno ve Všeobecné deklaraci lidských práv a Úmluvě o právech dítěte.
Co je to radikalizace/polarizace? Proč dochází k radikalizaci/polarizaci? Jaké je využití terénní sociální práce jako metody aktivní intervence vypořádání se s radikalizací vedoucí k násilí? Jaké jsou rysy skupin náchylných k radikalizaci/polarizaci? Jak, kde a kdy s nimi pracovat?