Důvěra je základním pilířem vztahu. A to nejen vztahu klient/ka – pracovník/ce, ale je též zásadní ve vztahu s dalšími aktéry sociální práce jako orgány sociálně právní ochrany, obce a města, krajské úřady, orgány státní správy, zástupci spolupracujících oborů a resortů: zdravotnictví, školství, spravedlnosti nebo vnitra.
Budujeme mezioborovou důvěru, důvěru mezi institucemi, důvěru v instituce, transverzální důvěru a důvěru v sociální práci.
Martin Potůček, Fakulta sociálních věd University Karlovy
Zahájení konference a úvodní příspěvek
Jakub Šlajs, Krajský úřad Středočeského kraje
Vztahy zadavatele, poskytovatele a uživatele
Sociální služby jsou jedním z pilířů ochrany zranitelných v moderní společnosti, přesto o nich často mluvíme – a je nám to vyčítáno – z pohledu čísel, procesů či legislativy. Za těmito strukturami se však skrývá klíčový prvek: vztahy mezi zadavatelem, poskytovateli a uživateli. Právě tato dynamika je v mnohém určující pro kvalitu, rychlost i právě efektivitu pomoci, která má dopadat na ty, kdo ji potřebují nejvíce. Jedním z pilířů sociálních služeb je kontaktní práce – přímý kontakt s uživateli, založený na vzájemné důvěře, která otevírá cestu k řešení často velmi složitých situací. Kontakt hledá ale i zadavatel, když vstupuje do sociálních služeb, jezdí za poskytovateli, naslouchá a snaží se pochopit realitu každodenní praxe. Přístup zadavatele založený na znalosti praxe vyžaduje ochotu budovat důvěru a osobní vztahy svého druhu na všech stranách – mezi zadavatelem, poskytovatelem i uživatelem. V příspěvku se zaměřím na zkušenosti ze Středočeského kraje, kde intenzivně pracujeme na budování důvěry a trojstranné spolupráci. Ukážu, jak může transparentní komunikace a nastavení jasných pravidel vést ke zlepšení spolupráce mezi zadavatelem a poskytovateli. Zároveň se ale zaměřím i na to, jak zásadní roli v tomto procesu hraje hlas samotných uživatelů a jejich zástupců. A jak se v systému, který se často potýká s omezenými zdroji, projevují třecí plochy.
Václav Vidím, Lenka Martináková, Dům zahraniční spolupráce
Možnosti financování aktivit z Evropských programů Erasmus+ a Evropský sbor solidarity
Přednáška představí možnosti, jak financovat aktivity v oblasti streetwork a sociálních služeb prostřednictvím programů Erasmus+ a Evropský sbor solidarity. Tyto programy pokrývají všechny náklady účastníkům i organizacím – od cestovného a ubytování až po organizační zajištění. Dozvíte se, jak uspořádat vzdělávací projekt pro mládež, jak hostovat zahraniční dobrovolníky, kteří obohatí vaše projekty, nebo jak vyjet na krátkodobé stínování do zahraničních organizací a získat cenné zkušenosti. Přijďte objevit, jak tyto programy mohou podpořit rozvoj vašich služeb i mezinárodní spolupráci bez nutnosti investice vlastních finančních prostředků, protože vše plně hradí dostupné granty.
oběd
Barbora Janurová, Kamil Brett, NZDM Pacific, Komunitní centrum Motýlek, z.ú.
Příspěvek dobré praxe NZDM Pacific: Důvěra klientů a návazných služeb (lékaři, učitelé, výchovní poradci, metodici prevence, kriminální policie, terapeuti, rodiče a další).
Sociální pracovníci NZDM Pacific na Konferenci ČAS budou prezentovat svůj příspěvek dobré praxe ohledně důvěry klientů a návazných služeb (lékaři, učitelé, výchovní poradci, metodici prevence, kriminální policie, terapeuti, psychiatři, lékaři a další). V neposlední řadě kladou důraz na spolupráci s rodinami, protože věří, že komplexní podpora je klíčová pro úspěch v životě dětí a mladých lidí. Na konferenci uvedou jednotlivé kazuistiky a příklady z praxe, čas bude i na zodpovězení dotazů od účastníků. Probudit a udržet důvěru lze jen v bezpečném a podporujícím prostředí, které nízkoprahové kluby musí aktivně vytvářet. Je důležité, aby klienti věděli, že mohou přijít s jakýmikoli tématy, a že se nebudou setkávat s předsudky nebo negativním hodnocením. Toto bezpečné a respektující prostředí je základem pro to, aby si klienti mohli dovolit být otevření a upřímní, což následně pracovníkům umožňuje nabídnout adekvátní a účinnou pomoc. Budování důvěry není jen záležitostí individuálního vztahu mezi klientem a pracovníkem, ale i mezi dalšími službami, organizacemi a rodinou, které klienta podporují. Je nutná spolupráce a předávání informací mezi jednotlivými aktéry. Mnoho klientů zažívá v životě nejistotu, změny nebo zklamání, které mohou narušit jejich schopnost důvěřovat. Pravidelný a stabilní kontakt s pracovníky klubu je proto klíčový. Pracovníci NZDM Pacific svůj zájem o klienty projevují i tím, že jim formou SMS či telefonátu, s jejich souhlasem, připomínají domluvené konzultace a aktivně je kontaktují v případě, že se jim klienti dlouho neozvali – což klienti hodnotí kladně, jelikož často pociťují nedůležitost a nechtějí zatěžovat. Po získání důvěry klient často dává pracovníkům souhlas, aby přizvali k řešení situace další aktéry.
Jessica Hakala, Virpi Roponen, Aseman Lapset ry (Finsko)
Street mediation
Program Street mediation organizace Aseman Lapset ry se zaměřuje na profesionální a konstruktivní řešení konfliktů a kriminálního chování mladých lidí. Program nabízí mladým jedincům, kteří se zapletli do sporů nebo trestné činnosti, možnost řešit své problémy s pomocí vyškolených mediátorů. Tito mediátoři jsou profesionálové v oblasti práce s mládeží a jsou zkušení ve zvládání jedinečných aspektů mediace mládeže. Hlavním cílem není mladé lidi trestat, ale poskytnout jim příležitost převzít odpovědnost za své činy a poučit se z nich. Mediačního procesu se od počátku účastní zákonní zástupci mladého člověka a podpora je rodině nabízena i po skončení mediačního procesu. K zahájení mediace je nutný souhlas mladého člověka i jeho zákonných zástupců. Mezi klíčové aspekty programu patří osobní setkání, na nichž mohou všechny strany prezentovat svůj pohled na věc a být vyslechnuty. Tento přístup pomáhá při výuce konstruktivních způsobů interakce s vrstevníky a řešení konfliktů. Program se zabývá také složitými konflikty, které mohou mít vliv na širší komunitu a do nichž jsou zapojeni rodinní příslušníci, sousedé nebo odborníci, například sociální pracovníci. Street mediation je založena na intenzivní mezioborové spolupráci s různými organizacemi, včetně úřadu pro mediaci, národního institutu pro zdraví a sociální péči, policie a sociálních služeb. Metoda byla původně vyvinuta v Norsku a organizace Aseman Lapset ji přizpůsobila finskému kontextu.
přestávka
Daniel Hájek, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Panel mládeže MŠMT
Panel mládeže MŠMT je nezávislý poradní a konzultační orgán složený z mladých lidí ve věku 15-26+ reprezentující mladé lidi s různým sociálním pozadím a s ohledem na zapojení mladých s omezenými příležitostmi. Jedná se o pilotní projekt MŠMT z března 2024. Hlavní myšlenkou Panelu je umožnit mladým lidem ze širokého spektra české společnosti přispívat k tvorbě, monitorování a vyhodnocování politiky mládeže prostřednictvím interaktivní spolupráce s MŠMT. Při výběru členů a členek byl mimo jiné kladen důraz na zastoupení marginalizovaných a znevýhodněných skupin mladých lidí. Cílem přednášky bude představit Panel mládeže jako inovativní způsob a příklad dobré praxe zapojení mladých lidí do tvorby veřejných politik. Více informací o Panelu mládeže: https://msmt.gov.cz/mladez/panel-mladeze
Anna Zavřelová, Irena Kardová, NZDM Husita, Husitské centrum o.p.s.
NZDM jako součást komunity
Rádi bychom představili NZDM v kontextu komunitní práce v Komunitním centru Žižkostel. Představíme, jak může být NZDM napojené na další služby a projekty Husitského centra o.p.s., které se realizují v Žižkostele, jako je například poskytování terapií, sociálně aktivizační služba pro rodiny, projekt EU na podporu komunitní práce pro posílení romské menšiny a práce s peer pracovníky. Část příspěvku bychom věnovali spolupráci se školami v lokalitě (převážně se ZŠ Cimburkova) a tomu, jak je důležité, aby mezi školou a organizací byla důvěra, která může vést k podpoře celých rodin a tvorbě nových společných projektů mezi ZŠ a organizací. Cílem projektu je ukázat dobrou praxi, jak navazovat rodiny klientů NZDM Husita na další podpůrné projekty a dále s nimi pracovat v rámci multidisciplinárního týmu. Také chceme ukázat specifika práce s již druhou až třetí generací klientů NZDM. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Husita poskytuje bezpečný prostor pro mladé lidi v těžkých životních situacích. Nachází se v srdci pražského Žižkova a nabízí poradenství, volnočasové aktivity a pomoc při řešení osobních problémů. Jeho služby jsou dostupné i pro děti a mládež bez stabilního zázemí. Propojení s Žižkostelem a dalšími službami Husitského centra o.p.s. vytváří přirozenou vazbu s komunitním životem, kde mladí lidé mohou čerpat nejen odbornou pomoc, ale i pocit přijetí. NZDM Husita aktivně spolupracuje s místní komunitou, čímž posiluje sociální soudržnost v oblasti.
přestávka
Jana Ženíšková, Petra Pavlíčková, Amalthea z.s.
Věříme si? Aneb jak posilovat mezioborovu důvěru ve službách pro rodiny s dětmi.
Každý máme nějaký odborný náhled. Každý máme nějaké osobní hodnoty, postoje a zkušenosti. V situacích, kdy je nás více u konkrétní kauzy, se toto může projevit v nejednotnosti při nastavení podpory pro dítě a jeho rodinu. Na konkrétních kazuistikách se pokusíme ukázat, v čem může být důvěra – tedy dobrá spolupráce významná, a kde nás naopak vzájemná nedůvěra brzdí. Představíme funkční model mezioborové spolupráce v příběhu, kde je zapojeno mnoho služeb z různých segmentů. Zaměříme se na princip sdílené zodpovědnosti / sdíleného porozumění mezi jednotlivými aktéry. V diskuzi se budeme snažit pojmenovat témata, která stojí za naším nedorozuměním a možnosti, jak je minimalizovat a posilovat vzájemnou spolupráci/důvěru. Poznámka: Společná prezentace s Petrou Pavlíčkovou.
Kristýna Kapounová, Lucie Ťoková, Centrum pro ohroženou rodinu, Ratolest Brno, z. s.
Důvěra ve službě SAS pro rodiny
Příspěvek se bude věnovat tématu důvěry ve službě SAS v kontextu spolupráce s OSPOD, práce s rodinným systémem, práce s prvky podpory a kontroly, vytváření bezpečného prostoru pro všechny členy rodiny. Popíšeme specifika práce s důvěrou v rodinách, kde jsou děti výrazně ohroženy. Představíme také metody práce se skupinou – seberozvojové skupiny pro děti, skupinky pro rodiče s předškolními dětmi, pobytové akce pro děti a pro rodiny s dětmi. Zamyslíme se nad etickými dilematy při práci s důvěrou s rodinným systémem, kde se často střetávají zájmy jednotlivých členů rodiny a vnějších aktérů (OSPOD).
Předávání výroční ceny ČASOVANÁ BOTA 2024
Monika Kochlöflová, ROZKOŠ bez RIZIKA
DENISA. Žena, která ví, co chce!
Příspěvek představuje příběh mladé ženy, který se týká mnoha sociálních i zdravotních témat – žena poskytující placené sexuální služby, uživatelka drog, žena bez domova, matka (…). Navzdory nepříznivým okolnostem a komplikované životní situaci dokázala díky podpoře sociálních a zdravotních služeb zvládnout těhotenství, bezdomovectví, porod a zajistit pro své dítě umístění do náhradní rodinné péče. Příběh ukazuje klíčovou roli důvěry a spolupráce mezi klientkou a odbornými službami, ale také mezi odborníky samotnými. Příspěvek si klade za cíl inspirovat odborníky k hledání cest, jak posilovat respektující vztahy s klienty a rozvíjet efektivní mezirezortní spolupráci.
Michal Zahradník
Happy Birthday Výcvik v kontaktní práci
Vlajková loď vzdělávání ve streetworku Výcvik v kontaktní práci, vymodelovaný a vedený Evou Janků a Michalem Zahradníkem, završil svůj 10. běh. Kam jsme díky výcviku a spolu s ním došli? Na co jsme přišli a co ještě stále nevíme? A co bude dál? V příspěvku budeme bilancovat, zkoumat poznatky a samozřejmě hlavně reflektovat výstupy výcvikových běhů s promítnutím do vývoje oboru kontaktní práce.
oběd
Barbora Vernerová, Michala Haislerová, Nízkoprahové denní centrum Květina, Květina, z. s.
Jaké to je, když vám věřím?
Je při práci s lidmi bez domova možné hovořit o důvěře? Jak vnímají důvěru a její limity samotní pracovníci nejen ve vztahu ke klientům, ale také v týmu a se spolupracujícími subjekty? Jak osoby bez přístřeší nacházejí důvěru v pracovníky, službu či jiné instituce a jak často mají možnost vstupovat do interakcí s druhými s důvěrou? Představíme nejen pohled samotných pracovníků, kteří již šestým rokem provozují nízkoprahové denní centrum, ale také pohled samotných klientů v podobě výstupů z rozhovorů s nimi. Na příkladech dobré praxe ukážeme, jak zásadní roli hrála důvěra při hledání cesty změny v situaci samotných klientů ve spolupráci se službou.
Aneta Medková, Petra Prchalová, Adiktologické služby ve vězení, Laxus, z.ú.
Vězení jako příležitost pro vztah
Budeme mluvit o našich zkušenostech s utvářením důvěrného vztahu s klientem v prostředí věznice. Zaměříme se na to, co pro nás důvěra v profesionálním vztahu znamená, jak vzniká, kde leží hranice takového vztahu, a s jakými riziky se pojí. Nakolik může takový vztah posílit důvěru klienta v sebe sama, v instituce a celospolečenský systém?
přestávka
Veronika Stříbrná, Barbora Mlejnková, Barbora Tmějová, Péče o duševní zdraví, z.s.
Asertivní kontakt ve službách komunitní psychiatrie
Příspěvek je věnován praxi asertivního kontaktování ve službách komunitní psychiatrie jak v Centrech duševního zdraví, tak v sociální rehabilitaci. Předpokladem ke vstupu do služeb je souhlas a tedy i důvěra na straně zájemce. Důvěra dát vzájemné spolupráci šanci. Důvěra není samozřejmost. Budování důvěry jako nosníku pracovního vztahu a spolupráce vyžaduje čas, dost času, spolubytí, pozvolné poznávání se a přibližování, tedy prvky společné pro kontaktní práci. Co můžeme dělat, když čas není, nebo je ho málo? Co když je potřeba kontaktovat člověka i přes jeho neochotu, nezájem? Co v situaci, kdy klient kvůli svému zdravotnímu stavu není kontaktu nakloněn a přesto podporu potřebuje? Nabízíme pohled na praxi naších služeb. A možnou inspiraci k přemýšlení o dynamice kontaktní práce.
Martin Lacina, Jakub Gantner, NZDM ZASTÁVka Telč, Oblastní charita Jihlava
Multidisciplinarita v akci: Terapie v NZDM jako nový rozměr podpory mladých lidí
Terapie v NZDM? Před 10 lety naprosto nemožné spojení, nyní pomalu se rodící fenomén, který může vytvořit zcela unikátní prostor pro zlepšení psychického zdraví mladých lidí. V našem příspěvku mapujeme průběh poskytování terapií v NZDM s certifikovanou terapeutkou. Všímáme si přitom klíčových faktorů, jež utvářely podobu mezioborové spolupráce. Zamýšlíme se nad dotováním terapií, osobou terapeuta, zájmem ze strany klientů a veřejnosti, jakožto i dopadem terapií na fungování služby. To vše demonstrujeme na kazuistikách, které rámcově zastupují jednotlivá období a přinášejí tak konkretizovaný pohled na benefity a úskalí multidisciplinárního propojení. Cílem příspěvku však není pouze seznámit posluchače s průběhem terapií, ale představit vizi užší syntetizované mezioborové spolupráce.
Barbora Kárníková, Beztíže, Dům dětí a mládeže Praha 3 - Ulita
"Nízkoprahová psychoterapie" – co to je a jak na to?
V Beztíži nabízíme klientům našich služeb (terénní programy pro děti a mládež a NZDM) již druhým rokem „nízkoprahovou psychoterapii“. Tento projekt vznikl jako reakce na nedostatečnou a pro naši cílovou skupinu často i nedosažitelnou formu péče o duševní zdraví. Tušíme, že se většina nízkoprahových služeb potýká s obdobnou situací. A tak pokud ve své službě uvažujete o něčem podobném, ale nevíte jak do toho, nebo vás toto téma prostě jen zajímá, přijďte si poslechnout, jak to děláme v Beztíži. V příspěvku vám naše psychoterapeutka a bývalá kontaktní pracovnice Bára představí koncept nízkoprahových terapií a následovat bude čas na diskuzi a dotazy.
přestávka
Virpi Roponen, Jessica Hakala, Aseman Lapset ry (Finsko)
Street mediation workshop
Vyzkoušíte si metodu street mediation na praktickém workshopu. Pomocí case studies a role play si vyzkoušíte, jak je metoda funkční a co vše obnáší. Max. 25 účastníků. Pouze v angličtině – nebude tlumočeno.
Kamila Zelená, Lucie Poslušná, NZDM Bedna, Ponton, z.s.
Jak nepohřbívat talenty
Kamila Zelená a Lucie Poslušná se ve workshopu zaměřeném na udržení výkonnosti a důvěryhodnosti týmů nízkoprahových služeb zastaví nad otázkami „Jak ovlivňuje velká fluktuace pracovníků důvěryhodnost týmu? Co znamená personální obměna týmu pro klienty? Jak na ni hledí spolupracující organizace? Jak se jeví laické veřejnosti? A co je možné udělat, abychom talentované lidi udrželi v oboru?“ Účastníci budou mít možnost zamyslet se nad aktuální situací ve své domovské organizaci a načerpat inspiraci k tomu, jak přestat pohřbívat talenty kontaktní práce.
oběd
Zuzana Milatová, Michal Berta, KASPIAN (Slovensko)
Cesta k dôvere: Budovanie pevných partnerstiev s firmami
Dôvera a dôveryhodnosť je dôležitá vo vzťahu ku všetkým, kto našu prácu podporujú. Ako s dôverou pracovať v kontakte s firemným prostredím? Dlhodobá spolupráca nám dokáže pomôcť pokryť náklady, ktoré by na iných miestach neprešli a poskytnúť oporu v náročných obdobiach. Vyskúšame si ako na to. Na workshope sa spoločne zamyslíme nad tým, ako si získať dôveru, tak aby naše služby firmy podporili. Identifikujeme faktory, ktoré môžu dôveru poškodiť a naopak prehĺbiť a vyskúšame si, ako s partnermi komunikovať, ak nastane problém. Priblížime vám príklady cennej praxe. V závere bude priestor aj na zdieľanie vlastných skúseností, či zodpovedanie vašich otázok. Poďme spoločne hľadať cestu k hlbšiemu prepojeniu a partnerstvu s firemným prostredím!
přestávka
Lucie Hrušková, Beztíže, Dům dětí a mládeže Praha 3 – Ulita
Hledání (sebe)důvěry v kontextu ulice
Příspěvek bude probíhat formou workshopu, který se zaměřuje na praktické aspekty budování důvěry v kontaktu s mladými lidmi, kteří tráví čas na streetu. Prostřednictvím aktivit bychom se dotkli toho, co dělá práci na ulici těžkou a jak se přes tyhle výzvy dostat. Koho všechno můžeme v terénu potkat a jak nám prostředí a dynamika skupiny mohou vstupovat do procesu. Bude prostor pro sdílení dobré praxe z kontaktní práce s mladými lidmi s důrazem na metody práce v terénu. Účastníci se tak obohatí o další perspektivy terénní práce a mohou načerpat novou inspiraci do své praxe a posílit svou vlastní sebedůvěru v navazování vztahu s klientem.
přestávka
Markéta Pechová, Tomáš Rogowski, Cheiron T, o. p. s.
Terénní program poskytovaný na půdě dětského domova
V rámci workshopu chceme sdílet naši dosavadní zkušenost s navázáním spolupráce mezi terénním programem a dětským domovem, na jehož půdě poskytujeme sociální službu dětem a dospívajícím. Chceme vyvolat diskusi s dalšími službami, které o tento způsob práce usilují či již spolupráci realizují, a to za účelem sdílení dobré praxe, potenciálu i limitů, které taková spolupráce skýtá. Úvod workshopu bude obsahovat popis našeho postupu při sjednávání spolupráce (co a s kým vykomunikovat, jaké dokumenty vytvořit, role, kompetence, nabídka a pravidla služby…). V další části workshopu budou sdíleny kazuistiky z naší praxe, které akcentují téma důvěry, a to jak ve vztahu ke klientům, tak ale také mezi DD a TP a jejími pracovníky. To vše na vlně podpory spolupráce ve prospěch konkrétního dítěte/dospívajícího.
Vanda Eisenhammer, Adéla Režná, Kontaktní centrum, Progressive o. p. s.
Od výzvy k příležitosti: Důvěra a spolupráce v sociálních službách
Kontaktnímu centru Progressive byla k 31. 12. 2022 vypovězena nájemní smlouva bez další náhrady. Služba následující výzvy přetavila v prostředek pro růst, přičemž otázka důvěry se stala základním kamenem pro poskytování kvalitních služeb v transformované podobě. Příspěvek představí spolupráci KC Progressive s Komunitním centrem Jako doma, pobytovou službou ADOS a centrem sociálních služeb Armády Spásy, která podtrhuje nejen mezioborovou spolupráci, ale také důvěru v odborné schopnosti pracovnictva přesahující specializaci práce s uživatelstvem návykových látek. Na závěr se posluchačstvo seznámí s praktickými příklady navazování spolupráce se zdravotnickými zařízeními s cílem zprostředkovat klientstvu KC Progressive lékařskou péči.
Aleš Herzog, Terénní programy SANANIM
Práce s klienty v zoufalém stavu - kazuistiky a výzvy
Představení případové práce Terénních programů SANANIM s klienty (lidmi užívajícími drogy), kteří jsou v obzvláště špatném stavu, v ohrožení života nebo psychickými projevy, které narušují veřejný pořádek. Hledání možností a cest, kudy se má vyvíjet případová práce. Přemýšlení o naší nedůvěře v možnost zlepšení situace konkrétních „beznadějných“ klientů. Přemýšlení o získávání důvěry klientů, kteří nedůvěřují. Kazuistika prvního využití lokalizačního čipu při case managementu s klientem.
přestávka
Estera Kövérová, Mládež ulice (Slovensko)
Dôvera ako téma pri práci s mladými ľuďmi ohrozenými radikalizáciou a násilným extrémizmom
Príspevok predstaví Program Mosty, ktorí realizuje slovenská organizácia Mládež ulice. Úvod príspevku bude tvoriť teoretický vstup do problematiky radikalizácie a násilného extrémizmu s dôrazom na rôznorodosť tohto fenoménu. V rámci príspevku budeme analyzovať otázku motivácie pracovať s touto cieľovou skupinou a tiež si priblížime princípy a metódy práce, ktoré v rámci organizácie používame. Všetky tieto tri časti spája téma dôvery: (Ne)dôvera v spoločenský systém a demokratické inštitúcie ako definičné kritérium procesu radikalizácie, dôvera vo vlastné schopnosti pracovať s touto cieľovou skupinou ako faktor motivácie a dôvera vo vzťahu pracovník/čka – mladý človek ako dôležitý činiteľ procesu vzďaľovania sa od násilnej ideológie.
Zlate Musli, Hatice Tarhan, Jonna Åström, Göteborgs Stad & Social Welfare Committee Hisingen (Švédsko)
Osobním kontaktem proti dezinformacím
Městský úřad Göteborg je velká organizace s mnoha odděleními a úřady. Dezinformace o švédských sociálních službách ovlivnily činnost Göteborgu a jeho občanů. S cílem čelit dezinformacím a budovat důvěru začala spolupracovat dvě oddělení a v této prezentaci se seznámíte s metodou, kterou používají v městské části Hisingen a příklady, jak reagovat na dezinformace a budovat důvěru.
oběd
Dana Nedělníková, Síť aktérů pro domov, z.s. (S.A.D.)
Význam důvěry pomáhajícího pracovníka při snižování prahů služby
Prezentace se zaměří na téma důvěry pracovníků služby ve vztahu ke klientům, a to v kontextu zjištění projektu zaměřeného na snižování prahů služeb pro lidi bez domova. Na zkušenostech z realizace projektu Zvládání závislostí ve službách pro lidi bez domova (2023–2026) bude důvěra nahlížena jako obousměrná součást pomáhajícího vztahu s důrazem na perspektivu pracovníka, s významným dopadem na základní nastavení služby i individuální rozhodování v každodenních situacích. Cílem příspěvku je otevřít nehodnotící diskusi o subjektivních přesvědčeních pracovníků, která dopadají na život klientů. (Ne)důvěra a očekávání pracovníků jako jeden ze zdrojů bariér (prahů) přístupu závislých klientů ke službám bude diskutována zejména jako otázka profesního rozvoje, nikoli chybného nastavení služby.
Jana Ihnaťuk, Nataliia Syvachenko, Natalia Burunova, Tetiana Sheptun, Česká asociace streetwork, z.s.
Důvěra na hranici kultur: Výzvy a rizika v práci s ukrajinskou klientelou
Příspěvek se zaměřuje na problematiku důvěry u ukrajinských klientů v širším kontextu. Klíčovým aspektem je budování důvěry mezi sociálními pracovníky a rodinou klienta. Jaké jsou přínosy takového vztahu? Jaká rizika přináší? A jaké rozdíly lze identifikovat mezi českými a ukrajinskými rodinami v tomto procesu? Důležitým tématem je také nedůvěra vůči institucím. Ukrajinští klienti často preferují neformální pomoc od známých před kontaktováním organizací. Významným faktorem je jazyk – lidé snáze důvěřují těm, s nimiž sdílejí mateřský jazyk. Třetím klíčovým bodem je riziko manipulace. Důvěra může být zneužita jednotlivci, kteří se prezentují jako pomocníci, ale ve skutečnosti klienty zapojují do nelegálních aktivit. Proto je nezbytné nejen důvěru budovat, ale zároveň klienty edukovat o rizicích.
Dagmar Rolečková, Lucie Chládková, NZDM Modrý pomeranč, Salinger, z. s.
Program "Chyť svou šanci"
Preventivní program „Chyť svou šanci“ realizovaný ve spolupráci s OSPOD HK je založený na individuální práci s jednotlivcem v prostředí NZDM. Cílem programu je posilovat schopnosti mladých lidí, vést je k vlastní zodpovědnosti, zmírňovat negativní deficity, které mohou mít vliv na problémy v sociální sféře dítěte. Náš příspěvek představí Program „Chyť svou šanci“ jako jeden z příkladů dobré praxe, kdy klient přicházející z prostředí OSPOD, znovunachází důvěru ve třetí osobě při řešení svých obtíží. V rámci evaluace programu zkoumáme různé pohledy zainteresovaných stran – OSPOD, NZDM, uživatel služby – kdy se zaměřujeme na proměny důvěry v rámci této trojstranné spolupráce s využitím dřívější zkušenosti práce vedoucí NZDM na OSPOD).
Kateřina Sehnoutková, Tomáš Koukol, NADĚJE, pobočka Praha
Zkušenosti z projektu Housing Youth NADĚJE Praha– Zabydlování mladých lidí na základě principů HF
Poskytujeme důstojné a samostatné bydlení pro mladé lidi se zkušeností s životem na ulici ve věku 18–26 let na základě principů HF s důrazem na HF4Y. Tato cílová skupina lidí je u nás velmi opomíjená, není mnoho služeb, které by byly cíleny na ně. Při zabydlování a v průběhu bydlení jim poskytujeme veškerou podporu sociálních pracovníků a multidisciplinárního týmu. Jsou to lidé nejvíce zranitelní, traumatizovaní v dětství, často již v dospívání se pohybují na hraně zákona. Je nutné vytvořit bezpečí a důvěru s pevnými hranicemi, které tito mladí tolik potřebují, aby nabyli zdravé sebedůvěry a uspěli v různých životních výzvách. Zotavení člověka trvá velmi dlouho, je nutné proto dlouhodobé respektující podpory. Projekt Housing Youth NADĚJE Praha začal od dubna 2023, končí v březnu 2026, je spolufinancován Evropskou unií. NDC NADĚJE, pobočka Praha má mnohaletou zkušenost s prací s mladými lidmi bez domova, ve věku 18–26 let. Bydlení bylo logickým vyústěním aktivit organizace s těmito mladými lidmi, a to zejména přístupem HF a HF4Y, který zohledňuje nejvíce potřeby této jedné z nejvíce zranitelných cílových skupin. Nyní podporují na bytech 11 mladých dospělých lidí mohutnou podporou v rámci multidisciplinárního týmu. Dále v rámci projektu zjišťují na základě rozhovorů s mladými lidmi bez domova jejich potřeby a též oslovili i poskytovatele sociálních služeb. Z analýzy rozhovorů jak s poskytovateli soc. služeb, tak s klienty, mohou vzniknout doporučení pro práci s cílovou skupinou.
Vladimír Kváča, DušeVní Servis, Ordinarius z.s.
„Důvěra jako základ společného učení se“ – práce se systémem podpory duševního zdraví mladých na Plzeňsku
Propojím v literatuře popsaný přístup Human Learning Systems (Lidské učící se systémy) s naší praxí v Plzni. Snažíme se propojovat vzdělávací, sociální a zdravotní sektor s cílem předcházet psychickým problémům u dětí a dospívajících a dobře řešit ty, které už vznikly. Kromě přímé podpory dětí, jejich rodin a dalších osob v jejich přirozeném prostředí (např. učitelé), se snažíme podporovat celou síť aktérů, kteří mají na Plzeňsku s duševním zdravím mladých co do činění. V rámci HLS i v naší praxi jsou důvěra a s ní spojený koncept psychologického bezpečí základními pilíři společného učení se – mezi poskytovateli služeb a klienty i mezi různými poskytovateli služeb v rámci systému.
přestávka
Tereza Metlická, Alexandra Chalupová, Progressive o.p.s.
A co když službám ještě nevěřím?
Online poradenství jako první krok na cestě k důvěře. Kyberprostor se stává přirozeným prostředím dnešní doby. Proto se tam za klientstvem přesouváme i my. Můžeme se stát prvním kontaktem, jejich bezpečným prostorem, spojkou s dalšími službami nebo posledním ujištěním. Jak pracovat s důvěrou v online prostředí? V čem může být tato práce specifická? Jaké jsou její výzvy?
Jan Desenský, Jakub Marek, Sociální pivo
Živé natáčení podcastu Sociální pivo: Důvěra jako podmínka v sociální práci
Podcast „Sociální Pivo“ nabízí neformální a často humorný pohled na témata spojená se sociální prací. Moderátoři Jakub Marek a Jan Desenský, kteří mají dlouholeté zkušenosti v sociálních službách, diskutují o různých aspektech sociální práce během jednoho piva. Jejich cílem je přiblížit posluchačům problematiku sociální práce zábavnou a přístupnou formou. Na konferenci vystoupí s živým natáčením podcastu na téma Důvěra jako podmínka v sociální práci.
oběd
Vendula Přikrylová, NZDM Etapa, Charita Olomouc
Proces budování důvěry v sociální práci prostřednictvím optiky teorie citové vazby – základní vhled do teorie, prezentace na příkladech z praxe
Příspěvek se zaměřuje na proces budování důvěry v sociální práci prostřednictvím optiky teorie citové vazby. Účastníkům nabídne základní vhled do teoretických konceptů, které vysvětlují, jak vzniká citová vazba a s jakými druhy citové vazby se můžeme při práci s klienty setkat. Teorie citové vazby bude představena jako nástroj, který umožňuje lepší porozumění mechanismům důvěry a zranitelnosti v profesionálních vztazích. Příspěvek bude kombinovat teoretické základy s praktickými příklady z praxe sociálních pracovníků pracujícími s dětmi a mládeží. Účastníci se seznámí s konkrétními metodami, jak lze efektivně vytvářet a udržovat důvěru v práci s klienty, kteří se mohou nacházet v náročné životní etapě. V průběhu příspěvku budou prezentovány i praktické nástroje a techniky, jak pracovat s dětmi a mladými lidmi tak, aby bylo možné překonat počáteční nedůvěru a navázat kvalitní vztah, který je základem pro efektivní pomoc.
Táňa Vozková, Žižkostel
Důvěra z pohledu neurovědy
V přednášce bych se chtěla podívat na to, jak v našem dětství vzniká pocit důvěry a jaké situace ho naopak narušují. Co taková narušená důvěra dělá s klientem v dospělosti. A jaká jsou východiska v práci s klientem, a hlavně, co můžeme my, jako kontaktní pracovníci/terapeuti, dělat sami se sebou, abychom dávali druhým možnost zažívat stavy důvěry a bezpečí, když jsou s námi v kontaktu. Na vše se dívám také z pohledu neurovědy, kde je důvěra zapsána na úrovni synaptických spojů, a jak pak můžeme i my pracovat s klientem s vědomím, co se děje v jeho hlavě.
Lucia Holečková, Sabina Dúbravová, Magistrát hl. mesta SR Bratislava, Mestský terénny tím, program Ohrozená mládež vo verejnom priestore (NPDM)
Búranie bariér a budovanie dôvery medzi rôznymi subkultúrami mládeže v uliciach Bratislavy
Príspevok sa zameriava na prácu Mestského terénneho tímu BA (ďalej len MTT) s ohrozenou mládežou v uliciach mesta Bratislavy a v nízkoprahovom klube pre mládež. Cieľom prednášky je bližšie špecifikovať prácu MTT s rôznymi subkultúrami mládeže. Prináša príklady dobrej praxe prepájania komunít a subkultúr v priestore klubu (napr. LGBTI+ a radikálov). Bližšie popisuje preventívne a intervenčné techniky a metódy sociálnej práce a efektívne nástroje pre búranie bariér a vytváranie nových vzťahov medzi rôznorodými subkultúrami. Príspevok obsahuje príklady zmien v správaní jednotlivých klientov/tiek vo vnímaní rozmanitosti a rozdielnosti. Zvýrazňuje tiež potrebu vzťahu a dôvery nie len medzi pracovníkmi a klientmi, ale aj medzi klientmi navzájom.
Gabriela Lepková, Barbora Konrády, NZDM KLÍDEK, PROSTOR PRO, o.p.s.
CESTA K DŮVĚŘE A PODPOŘE: Jak prosadit službu NZDM v (místní) politice
Jak oslovit města s nabídkou NZDM? Jak si získat důvěru místní samosprávy, krajského úřadu i komunit? Na workshopu představíme cestu, díky které se nám podařilo rozšířit „nízkoprah“ do 6 nových lokalit v Královéhradeckém kraji. Ukážeme, jak kombinace antropologického a sociologického výzkumu pomáhá mapovat potřebnost služeb a poskytovat městům i kraji přesvědčivé podklady pro jejich podporu. Podělíme se o zkušenosti s budováním důvěry u samospráv, politických aktérů i veřejnosti, zdůrazníme klíčovou roli „soft skills“ a efektivní komunikační strategii. Účastníci si v praktické části vyzkoušejí, jak připravit strategii rozvoje nové služby, vyzkoušejí si na příkladu navrhnout vlastní výzkum pro ověření potřebnosti a získání dat k vyjednávání. Zamyslíme se nad argumenty, proč je podpora NZDM pro město důležitá. Dojde i na sdílení informací a zkušeností, na co všechno je při rozvoji služeb dobré myslet, aby nás to nepřekvapilo.
přestávka
Stanislava Marešová, NZDM Kolárka, Prostor plus o.p.s.
Intervence a trénink dovedností při práci s emocemi klienta
V rámci řízeného workshopu na ukázkách činností v rámci vrstevnické skupiny i individuální práce ukážeme naše techniky, jak se vztahujeme k emocím jako k přirozené součásti vztahu pracovník – klient. Díky důvěře v klientském vztahu můžeme lépe identifikovat a reflektovat emoce na straně klienta a reagovat na ně, učit tak klienta vnímat jak své tělo, tak i reagovat na emoční podněty a vzruchy. Cílem workshopu bude také aplikovat různé komunikační modely pro práci s emocemi klientů a v rámci minimálních znalostí specifické intervence zvládnout konkrétní emoce.
oběd
Zuzana Schreiberová
Postoj mladých k sociálním sítím, dezinformacím a jejich vlivu na společnost
Workshop „Postoj mladých k sociálním sítím, dezinformacím a jejich vlivu na společnost“ se zaměří na komplexní analýzu vlivu sociálních sítí a dezinformací na mladé lidi a společnost jako celek. Účastníci/ice budou zkoumat, jak sociální sítě ovlivňují lidské chování, psychiku a mezilidské vztahy, a jaké důsledky to má pro demokracii, šíření informací a polarizaci společnosti.